Popis plemene

Povaha:

Mastif je dnes prakticky nejmohutnějším plemenem, u nějž se impozantní velikost snoubí s přátelskou, inteligentní a laskavou povahou. Je to obr s něžnou duší a proto výchova musí být láskyplná, klidná a laskavá. Navíc potřebuje při výchově značnou dávku trpělivosti. Naučené však mastif nikdy nezapomíná. Aby svého pána dokonale poslouchal a beze zbytku mu důvěřoval, potřebuje každodenní úzký kontakt s majitelem a jeho rodinou. Jeho láska k dětem je příslovečná. Neštěkají zbytečně, ale ohlásí-li nebezpečí, jejich hluboký a zvučný hlas nelze přeslechnout. Ochrání svého pána a jeho majetek.

 

Péče:

Péče o mastify je velmi snadná. Mají středně krátkou hladce přiléhající srst, kterou stačí pravidelně vykartáčovat. Mastif má měkce přiléhající uši, které je třeba pravidelně prohlížet a čistit. Malé a hluboko uložené oči většinou problémy nepřinášejí. Mastifové nejsou příliš nároční na pohyb. Zvláště v době vývoje je třeba dbát na to, abychom psa nepřetěžovali. Plně zralý a dospělý pes naopak rád provází svého pána i na delších vycházkách.

 

Zdraví:

Díky robustní stavbě těla i robustnímu zdraví nemají mastifové sklon k nemocem. Trochu rizikovější je samozřejmě období růstu-vzhledem k impozantním rozměrům a celkové mohutnosti psa potřebuje mastif kvalitní a vyváženou potravu se správným obsahem vitamínů, minerálů i ostatních živin. Přetěžování v době růstu může způsobit fatální následky na dosud nezralé kostře – a je lhostejné, zda ho způsobil majitel nadměrnými nároky na fyzické výkony psa, nebo zda je na vině nadměrná hmotnost překrmovaného štěněte. Mladý pes by měl být štíhlý, ale vždy dobře živený, pro jeho vývin je velmi důležitý přiměřený pohyb i dostatek spánku.

 

Standard FCI č. 264b/22.7.1988

 

Země původu:

Velká Británie

 

Všeobecný dojem:

Celkový tvar hlavy působí při pohledu ze všech stran kvadraticky. Vysoce žádoucí je její značná šířka, poměr délky lebky k celkové délce hlavy by měl být 2:3. Tělo je masivní, široké, hluboké, dlouhé a mohutně stavěné a stojí na široce postavených svislých končetinách. Svaly se zřetelně rýsují. Velikost je vysoce žádoucí, je-li ovšem spojena s kvalitou. Substance a výška jsou důležité, především ale mají být obě vlastnosti v rovnováze.

 

Charakteristika:

Veliká, masivní stavba těla plná síly, vyrovnaná a pevná. Kombinace elegance, rozvahy a odvahy.

 

Povaha:

Klidný, láskyplný ke svým majitelům, ale schopen je bránit.

 

Hlava a lebka:

Hlava mezi ušima je široká, čelo ploché, ale je-li vzbuzena pozornost psa, pokryje se čelo vráskami. Obočí lehce vytažené vzhůru. Spánky a lícní svaly dobře vyvinuté. Horní oblouk příčného řezu lebky vykazuje zploštělé zaoblení s rýhou ležící mezi očima a sahající až k polovině sagitálního lebečního švu. Tlama je krátká, pod očima široká, zůstává téměř stejně široká až ke špičce čenichu, je tupá a kvadraticky řezaná. Tak tvoří se hřbetem nosu pravý úhel. Hloubka tlamy od špičky čenichu k dolní čelisti je mimořádná; dolní čelist je široká až ke svému konci. Nos široký, při pohledu zpředu široce otevřené nosní otvory; z profilu je nos rovný (ne vyhrnutý). Pysky v tupém úhlu vycházejí ze středu nosu, lehce visí, takže vzniká kvadratický profil. Délka tlamy k celkové délce hlavy se má jako 1:3. Obvod tlamy měřený ve středu mezi očima a nosní houbou se má k obvodu hlavy (měřeno před ušima) jako 3:5.

 

Oči:

Malé, posazené široko od sebe, vzdálenost mezi očima alespoň 2 šířky očí. Stop je mezi očima výrazný, nicméně ne příliš ostrý. Barva očí oříškově hnědá, čím tmavší, tím lepší. Spojivka není vidět.

 

Uši:

Malé, na omak tenké, nasazené daleko od sebe na nejvyšším bodě po stranách lebky tak, že tvoří pokračování příčné linie přes nejvyšší bod lebky. Je-li pes uvolněn, ploše a těsně přiléhají k lícím.

 

Chrup:

Daleko od sebe stojící zdravé a mohutné špičáky. Řezáky dobře postavené proti sobě (klešťový skus) nebo předkus, ale jen tak velký, aby při zavřené tlamě nebyly vidět zuby.

 

Krk:

Lehce klenutý, přiměřeně dlouhý, velmi svalnatý. Obvod zhruba o 2,5 až 5 cm méně než obvod hlavy, měřený před ušima.

 

Hrudní končetiny:

Plece a nadloktí lehce šikmo uložené. Těžké a svalnaté. Běhy rovné, silné a postavené široce od sebe. Silné kosti. Lokty paralelně s tělem. Rovné nadprstí.

 

Trup:

Hrudník široký, hluboký a dobře uložený mezi hrudními končetinami. Žebra klenutá a dobře zaoblená. Zadní žebra hluboká a sahají daleko dozadu k pánvi. Obvod hrudníku zhruba o 1/3 větší než kohoutková výška. Hřbet a bedra široká a svalnatá, plochá a velmi široká u fen, lehce klenutá u psů. Slabiny mimořádně hluboké.

 

Pánevní končetiny:

Široké a svalnaté s dobře úhleným lýtkem. Hlezna dobře úhlená, široce postavená a ve stoji i v pohybu rovná.

 

Tlapy:

Velké a kulaté, prsty dobře klenuté. Drápy černé.

 

Ocas:

Vysoko nasazený, dosahující až k hleznu nebo o něco delší. Široký v nasazení a na konci vybíhá do špičky. V klidu volně visí, při vzrušení je špička obrácena vzhůru. Ocas nesmí být nesen nad linií hřbetu.

 

Chůze/pohyb:

Plný síly, bez námahy, prostorný.

 

Osrstění:

Krátké, přiléhavé, ne příliš jemné na plecích, krku a hřbetu.

 

Barva:

Meruňkově hnědá, stříbrohnědá, jelení červeň nebo tmavě hnědě žíhaná. V každém případě mají být tlama, uši a nos černé a oči lemované černě, přičemž se černá nad očima rozplývá.

 

Chyby:

Každá odlišnost od uvedených bodů by se měla posuzovat jako vada, jejíž hodnocení by mělo přesně odpovídat závažnosti rozdílů.

 

Poznámka:

psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.